Jdi na obsah Jdi na menu
 


Trocha historie

 
 ObrazekBylo třeba mnoha staletí vývoje, než ze společného vlčího předka vznikla moderní plemena domácích psů. Asi před 15 000 roky, kdy naši dávní příbuzní zakládali prvá částečně stálá sídliště, začali místní vlci v okolí lidských obydlí shánět potravu. Pouze ti nejmenší, nejkratší a nejpřizpůsobivější z těchto "samovolně ochočených" vlků zde přežili, a tak se velice brzo vynořil pozměněný vlk-pes.
 Dávní osadníci poznali schopnosti těchto zvířat, počali odchytávat štěňata a vychovávat je k pomoci při lovu a k ochraně svých příbytků.
 
Přizpůsobení plemene
 Asi před 6000 roky došlo k tomu, že člověk výběrovým chovem vyšlechtil mnoho rozličných psích plemen s odlišnými vlastnostmi požadovanými pro různé účely, jako bylo střežení, nošení břemen, hlídání stád či lov. Mnohem později, přibližně před 1000 roky, již lidé nahromadili dostatek bohatství, aby někteří z nich mohli lovit jen pro svoji potěchu, což vedlo k vývoji sportovních psů. Labradorský retrívr je nejlepším příkladem takové nejpokročilejší skupiny psů, protože vykonává činnost neodpovídající jeho přirozenému charakteru – je přizpůsoben k vyhledávání poraněné či zabité zvěře, kterou však nesmí pozřít, jak by mu velel instinkt, ale musí ji přinést svému čekajícímu pánovi.
 
Od psa rybářského ke psu loveckému

 ObrazekDo podoby, v jaké jej známe v současné době, se labradorský retrívr vyvinul z pracovních psů, kteří pocházeli z ostrova Newfoundland. Tamní rybáři využívali dva druhy psů: první z nich byl velký a dnes je znám pod jménem novofundlandský pes, druhý byl menší s krátkou srstí. Na začátku 19. století se několik exemplářů těchto pracovních psů dostalo do Velké Británie. O obou druzích se tehdy ještě mluvilo jako o novofundlandském psu. Menšímu druhu se nakonec začalo říkat St. John´s Labrador nebo Labrador. Náhodné zkřížení s loveckými plemeny přispělo u tohoto druhu ke zdokonalení loveckých schopností. Aby bylo nové plemeno zachováno v co nejčistší podobě, byl roku 1916 založen English Labrador Retriever Club, který též sestavil plemenný standard.

Původ plemene
 Pravděpodobný původ labradora je v malém novofundlandském psu, či psu St. Johna, snad kříženými se psy, přivezenými na kanadské břehy evropskými rybáři. Moderní labrador byl vyšlechtěn anglickými chovateli, avšak původní psi z Newfoundlandu jsou základem mnoha dalších plemen.
 
Kanadští předkové
Obrazek Na počátku 19. století byli na Newfoundlandu dva odlišné typy psa – velcí dlouhosrstí psi, používaní jako tažná zvířata a ke sbírání sítí a menší, krátkosrstí psi, pracující jako přinašeči ze země i vody. Byli obdivováni pro svou obratnost a oddanost. Do Anglie byli přivezeni místními rybáři až roku 1885, když obyvatelé Newfoundland vyhlazovali tyto pracovité psy, aby rozšířili chov ovcí.
 
První chovatelé labradorů
  Angličtí velkostatkáři u tohoto psa rozpoznali pevnou konstituci a výborné schopnosti aportéra a kupovali jej jako loveckého psa. Aristokraté, zejména hrabata z Malmesbury a vévodové z Buccleuchu, rozvinuli úspěšné chovné programy a vzbudili značný zájem o nového labradora jako o sportovního psa. Plukovník Peter Hawker a lord Knutdford byli také nápomocni při prosazování tohoto plemene a jeho oficiálního standardu.
 
Banchory Bolo
 Roku 1915 se v Anglii narodil černý samec labradorského retrívr, který byl pojmenován Banchory Bolo. Coby pes již tehdy známé majitelky Lorny, hraběnky Howerové, získal Bolo jako první labradorský retrívr mistrovský titul, a to jak za vzhled, tak i za své výkony. Bolo měl zvláštní bílé skvrny na zadní straně tlap, a pokud se dnes narodí štěňata se stejnou vlastností, říká se, že mají "Bolo-pads" (Bolovy tlapky).